Paní doktorko, co Vás přivedlo právě k ortodoncii? Byla to jasná volba od začátku?

Kdysi, když mi bylo jedenáct let, jsem měla jako první v našem okrese fixní rovnátka. Fascinovala mě práce ortodontisty MUDr. Brauna a způsob, jakým vše vysvětloval lékařům, kteří k němu přijížděli na stáže – jak léčba funguje a proč. Protože mě vždy bavila fyzika, biologie i kreslení, chodila jsem na kontroly často o několik hodin dříve, jen abych mohla z čekárny pozorovat, jak pan doktor pracuje.

Po gymnáziu tak pro mě byla volba vysoké školy naprosto jasná. Nikdy jsem nechtěla dělat nic jiného než ortodoncii. Fascinovalo mě, že spojuje medicínu, fyziku, biomechaniku, estetiku i dlouhodobou práci s pacientem. Každý případ je jiný a každý představuje novou výzvu. Právě možnost hledat optimální řešení a sledovat, jak se léčba postupně proměňuje ve výsledný úsměv, mě na tomto oboru dodnes nepřestává fascinovat.

A možná úplně nejvíc si cením toho, že pracuji se zdravými lidmi, kteří se chtějí o sebe starat a hledají nejen krásný úsměv, ale i funkční chrup.

Ortodoncie se v posledních letech výrazně mění. Co považujete za největší změnu, kterou dnes ve své praxi vnímáte?

Ortodoncie dnes nabízí obrovské množství možností – digitální plánování, alignery, nové materiály i moderní kotvení. Přesto si myslím, že to nejdůležitější se nemění. Pořád platí stejné biomechanické zákony. Technologie nám práci usnadňují, ale nenahradí porozumění tomu, proč se zub pohybuje právě tak, jak se pohybuje.

Mladí ortodontisté mají dnes k dispozici obrovské množství technologií. Které znalosti podle Vás ale zůstávají naprosto nadčasové?

Jednoznačně biomechanika. Když lékař rozumí působení sil, kotvení a reakcím tkání, dokáže si poradit téměř v každé klinické situaci. Moderní technologie a software nám práci výrazně usnadňují, ale zákony fyziky a biologie se nemění.

Existuje nějaký případ, který Vás během kariéry nejvíce ovlivnil?

Myslím, že každý ortodontista má několik pacientů, na které nikdy nezapomene. U mě je to pacientka, kterou jsem potkala na začátku svého postgraduálního studia. Přišla tři roky po zařazení retinovaného špičáku do oblouku, kdy už byla v retenční fázi léčby, s tím, že se jí špičák kýve. Vyšetření ukázalo, že tento zub měl kořen krytý kostí pouze 2 mm kosti z jedné strany apexu, jinak vůbec.

Abych zjistila příčinu, začala jsem zpětně studovat celou dokumentaci i odbornou literaturu věnující se retinovaným špičákům. Postupně jsem dospěla k závěru, že problém spočíval v biomechanice a nedostatečné extruzi zubu. Právě tehdy pravděpodobně začalo moje zaujetí pro biomechaniku a léčbou retinovaných špičáků.

A také ručně vyráběnými náušnicemi 😊, které jsem od této pacientky dostala, přestože se špičák nepodařilo zachránit a musel být nahrazen proteticky. Byla ale šťastná, že může znovu bez obav kousat. Dodnes ani neví, jak výrazně ovlivnila směr mé profesní kariéry a že mi pomohla najít oblast ortodoncie, které se věnuji nejraději.

Biomechanice a práci s ortodontickým drátem se věnujete dlouhodobě. Proč je právě toto téma pro úspěch léčby tak zásadní?

Protože ortodontický drát není jen kus kovu. Je to aktivní nástroj, který přenáší sílu. Právě volbou správného oblouku určujeme velikost i charakter působících sil, a tím řídíme pohyb zubů i celý průběh léčby. Je to vlastně jako vítr – bez něj se ani lístek na stromě nepohne. 😊 Když víme, proč volíme konkrétní drát, kdy jej použít a jaké síly vytváří, získáme nad léčbou mnohem větší kontrolu.

Jaké chyby v biomechanice vídáte nejčastěji u méně zkušených lékařů?

Myslím, že na začátku kariéry většinu z nás fascinuje samotný fixní aparát a máme tendenci používat co největší síly ve snaze léčbu urychlit. Je to přirozené. Zpočátku se více soustředíme na zámky, dráty, pružinky a další součásti aparátu. Teprve po roce či dvou praxe se začneme dívat především na zuby pod aparátem a na to, jak na léčbu skutečně reagují.

Právě proto mohou začínající ortodontisté snadno přehlédnout nežádoucí účinky léčby, jako je například nechtěný sklon zubů, ztráta kotvení nebo jiné biomechanické chyby. Zkušený ortodontista, který podobných případů viděl stovky, se při kontrole nejprve podívá, zda nevznikl některý z nežádoucích účinků, a teprve potom hodnotí, zda proběhl zamýšlený pohyb zubů.

Právě tomuto způsobu přemýšlení se snažím účastníky svých kurzů naučit. Nejde jen o to vědět, jak zuby posunout, ale především umět včas rozpoznat nežádoucí účinky a předcházet jim. To je podle mě jeden z nejdůležitějších kroků úspěšné a předvídatelné ortodontické léčby.

Existuje nějaká oblast práce s ortodontickým drátem, která bývá mezi lékaři dlouhodobě podceňována?

Velmi často bývá podceňováno individuální tvarování ortodontických oblouků pro každého pacienta. Přitom víme, že již oblouk NiTi 0.016" může změnit tvar zubního oblouku – například rozšířit mezišpičákovou vzdálenost nebo protrudovat řezáky. To může vést k nestabilnímu výsledku léčby, problémům v retenční fázi nebo dokonce k nemožnosti dosáhnout požadovaného estetického a funkčního výsledku.

Proto je tak důležité, aby každý ortodontista i ortodontická asistentka uměli individuálně tvarovat oblouky a pravidelně hodnotili výsledky své léčby – nejen při jejím ukončení, ale i po několika letech v retenci. Právě proto sama své pacienty zvu na kontrolu stability výsledku po 2, 5 i 10 letech od ukončení léčby. Jen tak můžeme skutečně posoudit, zda byla léčba dlouhodobě úspěšná.

Co bude hlavním přínosem Vašeho nového elitního kurzu zaměřeného na biomechaniku a ortodontické dráty?

Nechci účastníkům předat jen seznam doporučení. Chci, aby po kurzu rozuměli principům. Když pochopíte biomechaniku, přestanete se učit jednotlivé postupy nazpaměť a začnete nad léčbou přemýšlet systematicky. Najednou Vám vše začne dávat smysl.

Kurz je zaměřený na hlubší pochopení biomechaniky a práce s ortodontickým drátem. Jeho cílem je vybudovat kvalitní základy, na kterých budete moci dále stavět bez ohledu na to, s jakým aparátem nebo systémem pracujete. Součástí kurzu je také nácvik správných prstokladů a praktických technik tvarování drátů tak, abyste si po jeho absolvování dokázali zhotovit jakýkoli ohyb či aktivaci, kterou budete ve své praxi potřebovat.

Pro koho je tento kurz určen a kdo z něj podle Vás vytěží nejvíce?

Pro všechny ortodontisty, kteří chtějí mít při léčbě větší jistotu. Ať už začínají, nebo mají za sebou mnoho let praxe. Biomechanika je téma, ke kterému se člověk vrací celý profesní život.

Jak moc podle Vás ovlivňuje kvalita spolupráce mezi lékařem a personálem výsledky ortodontické léčby?

Obrovsky. Sebelepší léčebný plán nebude fungovat bez dobře sehraného týmu. Pacient vnímá ordinaci jako celek a kvalitní spolupráce se promítá nejen do organizace práce, ale i do výsledku léčby.

Co by si měl účastník po absolvování obou kurzů odnést do své každodenní praxe?

Chtěla bych, aby odcházel s větší jistotou při rozhodování. Aby si u každého kroku uměl odpovědět: Proč to dělám právě takto? Pokud si tuto otázku začne klást automaticky, bude jeho léčba přesnější, efektivnější a předvídatelnější.

Co Vás na přednášení baví nejvíce?

Největší radost mám ve chvíli, kdy vidím, že účastníci nezačínají přemýšlet jen nad konkrétním případem, ale nad principy. Když mi po kurzu napíšou, že díky změně způsobu uvažování zvládli vyřešit složitou situaci sami, je to pro mě ta nejlepší zpětná vazba.

Když zrovna nejste v ordinaci nebo na přednášce, kde Vás můžeme potkat?

Nejspíš někde na vodě nebo na horách. Sport je moje celoživotní vášeň. V minulosti jsem závodila ve vodním lyžování, dnes si nejvíc užívám aktivní odpočinek a občas se stále postavím i do role instruktorky lyžování nebo snowboardingu. Myslím, že právě pohyb mi pomáhá udržovat energii i nadhled, který je v naší profesi velmi potřeba.